Máme tady konec května, tedy období, kdy se začínají rozjíždět školní výlety tříd. Prvním z nich byl ten 8. A, která se pod sehraným duem učitelů Frank-Ešner vydala v sobotu 24. 5. na přechod Šumavy s přenocováním a cílovou zastávkou v kempu u obce Žihobce. Plán cesty byl jasný, nezbývalo tedy nic jiného než se sbalit a přijít v sobotu před osmou hodinou ranní na nádraží.
Všichni účastníci dorazili včas a plně vybaveni, stejně tak dorazil načas rychlík „Berounka“, takže za chvíli jsme už projížděli Klatovy a následně přijížděli do Železné Rudy, kde byl začátek naší expedice. První zkouškou odolnosti bylo vyšlápnout sjezdovku Samoty a projít až na NS Tetřeví, na které jsme nabrali směr jezero Laka krajinou bez mobilního signálu. Stačilo několik občerstvovacích zastávek a byli jsme u jezera. Zde jsme měli štěstí, protože se zde pohyboval správce NP, který nám udělal zajímavou přednášku o jezeře a okolí.
Dalším cílem bylo Veřejné tábořiště Prášily, místo našeho nocoviště, kam jsme dorazili krátce před pátou hodinou odpolední. Složili jsme batohy, začali stavět stany, připravili ohniště. Kilometry v nohách byly sice znát, ale i tak zbylo dost sil si zapinkat volejbalovým míčem a dát kopanou. Následovalo obvyklé opékání buřtů, případně si ohřát nějakou tu polévku či čaj. U ohně bylo dobře, historek a vtipů se zdál nevyčerpatelný počet, takže jsme seděli, seděli a seděli, následně pak postupně „odpadávali“ a šli na kutě. Čekala nás velmi chladná noc.
Ranní probuzení do mrazivého rána nebylo extra příjemné, ale místo u ohně, teplý čaj, káva nebo čínská polévka, případně nějaký řízek ještě domova jej vylepšili. Postupně jsme otevřeli jedno i druhé oko a začali jsme s balením, abychom vyrazili co nejdříve směr Dobrá Voda, protože v Prášilech hrozil déšť. Aktuálním úkolem bylo stihnout autobus odjíždějící právě z Dobré Vody do dalšího místa ubytování – kempu Žihobce. Měli jsme poměrně značnou časovou rezervu, která se ovšem vlivem zacházek na zajímavá místa a zastávek na občerstvení tenčila. Závěr etapy jsme tak měli v poměrně vysokém tempu. Vše jsme ovšem stihli.
Nedělní odpoledne jsme zahájili doplněním energie v bufetu na tamním fotbalovém hřišti a zásob ve večerce v nedalekém centru obce Žihobce. Odpoledne bylo pro žáky v duchu her (třeba i karetních) a pro učitele v duchu příprav nočního orientačního běhu, který uzavíral celý nedělní den. Následoval už jenom tradiční táborák a zalézt do chatek a spacáků.
Pondělí bylo posledním dnem výletu, který jsme se rozhodli využít naplno. Počasí nám od rána přálo, takže nic nebránilo nejen fotbalovému a volejbalovému turnaji, ale dokonce koupání na koupališti! Čas utíkal rychlostí světla. Nezbývalo tedy, než se začít balit a vyrazit domů. Potrápily nás tentokrát sice zpožděné spoje a výluka na trati, ale všichni jsme živí a zdraví nakonec dorazili k večeru do Chlumčan. Všichni si odnesli spoustu zážitků, zažilo se spoustu srandy, a hlavně jsme splnili vytyčený cíl ujít (byť v součtu) v 8. ročníku 30 kilometrů. A příští rok už na nás hold vyhlíží čtyřicítka…
Chtěli bychom závěrem na tomto místě poděkovat za logistickou podporu, kterou nám při přechodu Šumavy poskytli p. Hudeček a p. Tichý.
Mgr. Jan Frank, Ph.D., Ing. Ludvík Ešner
